Listopad
20.listopad
Na led!
Dnes bych chtěl napsat pár slov o výstavě, kterou jsem navštívil v říjnu při cestě do Prahy. Jel jsem cíleně na výstavu Na led! Hokej a bruslení v obrazech, která se konala v paláci Kinských. Výstava představovala historii bruslení a hokeje ve výtvarném umění. Zároveň se věnovala i historii českého hokeje – od mistrovství světa, přes éru socialismu až po současnost.
Výstava díky tomu působila velmi dynamicky. V galerii bylo k vidění spousta klasických obrazů, dobových fotografií i moderních ztvárnění sportu. Celou výstavu završila díla vytvořená při příležitosti letošního mistrovství světa.
Přikládám fotku obrazu, který na mě během výstavy velmi zapůsobil. Jeho atmosféra a zpracování mi zůstaly v paměti jako jeden z vrcholů celé expozice.
19.listopad
Spadla lžička do kafíčka
Čtyřicet délek, neboli tisíc metrů – to je vzdálenost, kterou jsem dnes uplaval. Od minulého plavání už určitě vnímám jisté zlepšení a cítím své tělo, které si dnes pořádně máklo. Zároveň si ale uvědomuji chyby, které při plavání dělám. Všiml jsem si, že více zapojuji pravou stranu těla. Při plavání prsou jsem používal spíše pravou ruku a občas špatně synchronizoval pohyby nohou s rukama, což mě místy zpomalovalo. Hodně mi ale pomohlo, když jsem si během délek počítal čas. Dokonce mě to i motivovalo, a tak jsem zvládl uplavat 25 metrů za 40 sekund.
Večer jsem byl na cuppingové degustaci kávy. Čekalo na nás osm druhů kávy, které jsme si postupně nejdřív namleté očichali, poté zalité horkou vodou při louhování znovu očichali a nakonec ochutnávali. Ochutnávání bylo zajímavé tím, že jsme si měli nabrat pouze půl lžíce a kávu hlasitě srknout. Po několika kolech těchto ochutnávek mi už začaly jednotlivé chutě splývat. Na závěr jsem si vybral kávu z Guatemaly, kterou jsem si koupil domů.
Dnešní den byl poměrně nabitý, ale přesto se cítím zrelaxovaně a spokojeně. Zítra mě čekají konzultace ohledně bakalářské práce, ke které jsem právě dopsal text. Doma si pak ještě dám lekci jógy.
18.listopad
Předání, psaní a práce
Dnes se mi povedlo usnout až ve dvě hodiny ráno a vstával jsem už v sedm, protože jsem jel odvézt dílo na předání. Byl jsem tedy celý den velmi unavený a cítím, že na mě jde nějaká nemoc – nejspíš po dvou pětihodinových směnách strávených venku v zimě. Dílo je ale úspěšně předané, a ve čtvrtek pojedu na vernisáž výstavy.
Odpoledne jsem se věnoval psaní textu k anotaci své bakalářské práce, jejíž součástí je i tento blog. Po tolika dnech, co se tu písemně svěřuji, jsem si myslel, že napsat anotaci bude hračka. Ale pořádně jsem se u toho zapotil, a stejně to ještě nemám hotové.
Teď jsem v práci a v rychlosti píšu dnešní blog. Zítra už zase vyrážím plavat a věřím, že si najdu trochu více času na psaní. A abych vás dnes jen tak neodbyl, přikládám fotku naložených děl všech autorů v dodávce.
17.listopad
Moje tělo, moje plavky
Přiznám se, že dnes jsem vůbec necvičil, protože dokončuji zbytek věcí na výstavu a už balím. Večer jdu do práce, takže to musím všechno stihnout, aby zítra předání proběhlo úspěšně.
Dnes mi vlastně přijde důležité svěřit se svými sportovními zážitky po závodě. Jelikož už nepotřebuji nutně trénovat na závod, věnuji se i jiným sportovním činnostem. Koupil jsem si nové plavky, abych mohl pořádně plavat. Bylo pro mě docela důležité vybrat ty správné plavky. Proto jsem hledal inspiraci hlavně u profi plavců, kteří nosí “slipové“ plavky. A musím říct, že to rozhodně nebyla chyba. Nejprve jsem měl kolem těchto plavek určité obavy. Pro spoustu lidí je tento typ plavek “teplý“ a standardem se staly kraťasové plavky. Ale když jsem šel plavat, byl to naprosto úžasný pocit. Nic mi nebránilo v pohybu a byl jsem schopný uplavat spoustu délek a pořádně si to užít.
Proto dnešní blog zakončím “poselstvím“. Není třeba se trápit v něčem, co nám brání ve volném pohybu. Je důležité nosit to, co je nám naprosto pohodlné, a vykašlat se na to, co si myslí ostatní. Protože my jsme ti, kdo na sobě pracují a snaží se zlepšovat!
16.listopad
Závod
Jak jsem slíbil, tak dnes budu psát o závodě. Závod proběhl 12.10.2024 na brněnské přehradě. Z rána bylo poměrně chladno. Ještě předchozí den mi nebylo moc dobře. Koleno sice už fungovalo, ale stále jsem se zbavoval teploty. Vybavil jsem se tunou kapesníků v kapsách.
Ostatní byli poměrně nervózní, ale já to bral s nadhledem. Zaběhnu tolik, kolik zvládnu, popřípadě to dojdu, každopádně na startovní čáru jsem šel sebevědomě a s vědomím, že to zvládnu.
Závod začínal těmi nejrychlejšími a my jsme vyráželi až někde v polovině. Ze začátku mi někteří lidé zavazeli, jelikož jsem měl na začátku dobré tempo a takových pět kilometrů jsme s Markem běželi souběžně. U prvního stánku s lehkým občerstvením se mi ztratil z dohledu. Tak jsem aspoň do sebe naklopil ionťák a běžel dál.
Nestihl jsem si natrénovat běh do kopce a přesně tam nastala komplikace. Tak jsem si kopce napůl vyšel a vyběhl. Při každém dalším zdolaném kilometru jsem cítil lehkou úlevu.
U jedenáctého kilometru jsem už byl docela vyždímán. Naštěstí se mnou běžela paní, která mě svými slovy podpořila natolik, že jsem nahodil tempo ze startu. Chvilku na to se objevili naši dva přátelé, kteří na nás čekali s transparentem. Tahle vzájemná podpora mě na běhu velmi baví.
Poslední kilometr byl zase do kopce, ale v cíli už byly davy lidí a medaile. Byl to krásný pocit. Po všech útrapách jsem to zvládl s krásným časem - 1 hodina a 29 minut. Jsem na sebe stále hrdý a už se těším na příští ročník, na který jsem se již zaregistroval.
Jako bonus dnes přikládám jednu z mých oblíbených písniček, kterou mám v playlistu na běh.
- Závodník Honza
15.listopad
Tvorba, harmonika a jóga
Ráno jsem si vyzvedl vygravírovanou desku pro své dílo, které chystám na výstavu o násilí páchané na seniorech. Po zbytek dne jsem pracoval na dalších částech díla.
Abych se trochu odreagoval, vrhl jsem se k harmonice, na kterou jsem se začal učit hrát před třemi týdny. Zatím se snažím naučit písničku - „Take me home, country roads”. S mamkou jsme spolu vytvořili duo a hrajeme českou verzi - „Veď mě dál, cesto má”. Mamka je zpěvačka a já hlavní hudebník. Třeba to jednoho dne někam dotáhneme. :)
Po tom všem se mi povedlo najít alespoň částečný prostor pro to, abych dneska praktikoval nějaký sport. A tak jsem si dal jóga workout s videem Báry Sedlákové zaměřené na posílení a hubnutí. Jsem velmi rád, že mohu dnes po tomto cvičení říct, že jsem si mákl, jelikož díky tomu mohu vnímat své limity a vnímat zdolané milníky a cíle.
Uvědomuji si, že jsem ztratil svoji jóga formu, ale mám v plánu se vrátit do formy, ve které jsem býval. Proto na závěr přikládám video, podle kterého jsem cvičil, kdybyste se chtěli přidat ;)
A zítra jestli budu mít čas, napíšu už něco o několikrát zmiňovaném závodu.
Namasté
14. listopad
Překážky
Jedenáct dní před blížícím se závodem jsem zaběhl 8,12 km bez přestávky a to s časem 49 minut. V tu chvíli jsem si byl již jistý, že závod musím zvládnout, i přesto, že mi ještě chybělo 6 km do požadované délky trasy, kterou musím při závodu zdolat.
To jsem však netušil, že další den se mi mé koleno bude mstít. Od této chvíle jsem byl opatrnější a dal jsem si šestidenní odpočinek. Závod se však blížil a já jsem musel ještě trochu to své tělo procvičit. Dal jsem si půlhodinový běh, abych zbytečně neztrhal koleno. A preventivně jsem mazal koleno krémem a nosil ortézu.
Čím víc se závod blížil, tím víc se mé tělo vzpouzelo. Bolest kolene přetrvávala a do toho se mi spustila teplota. Byl jsem si zcela vědom toho, že jsem své tělo vystavil velké námaze, ale cítím, že to bylo zapotřebí. Nemohl jsem se vzdát. Nemohl jsem se vzdát svého snu a musel jsem udělat vše pro to, abych se mohl zúčastnit a překonat sám sebe.
13. listopad
Naděje
Po asi dvou letech pauzy jsem vyběhl znovu. Motivovaný zvládnout závod jsem se vrhl s nadšeným tempem do ulic. Pro první rozběhání jsem si nedával, příliš veliké cíle, naopak jsem se rozhodl, že si zaběhnu svou obvyklou trasu o délce 5 km.
S překvapením jsem zjistil, že na tom nejsem, i po tak dlouhé pauze od běhání, zase tak špatně, jako v mých úplných začátcích. Bylo to pravděpodobně podmíněno tím, že jsem již věděl, jak koordinovat dýchání při zátěži.
Po celé září jsem si držel průměrné tempo 5′31″ a překonával sám sebe. Obvyklou trasu dlouho 5 km jsem při druhém běhu zvládl zcela bez zastavení. V tu chvíli jsem cítil naději a věřil, že „Vokolo Priglu“ zdolám.
V září jsem celkově zaběhl tři běhy a s konečnou jsem se dostal na 6,21 km, tudíž mi zbývalo nacvičit dalších 8 km.
Na závěr dnešního příspěvku přikládám písničku od MIDI LIDI, která mě doprovázela při každém mém běhu i na prýglu.
12. listopad
Začátky
Je to přesně měsíc od toho, co jsem si zaběhl svůj první závod v životě. Závod měl 14,1km a běžel jsem se svými třemi přáteli.
Přišel s tím Marek na začátku září, že bychom si mohli zaběhnout závod kolem brněnské přehrady. A mě to docela i nadchlo, neboť jsem si nikdy závod nezaběhl.
- - -
Během covidové pandemie, když jsem maturoval, jsem začal běhat. Bylo to v zimě, v únoru. Pro začátečníka to byla docela rána.
A tak jsem poprvé vyběhl v termo oblečení - kalhotech a triku, dále jsem měl obyčejný tepláky, triko, mikinu, retro bundu, čepici a šálu. To jsem si zaběhl pouze 3,69km s časem 7′41″.
V té době bylo mým cílem shodit nějaká ta kila dolů. S touto myšlenkou jsem začal běhat. Ale u běhu to neskončilo. Cvičil jsem podle různých videí - kardiovaskulární, yoga, HIIT a mnoho dalších. I několik playlistů na YouTube jsem si pro to vytvořil.
Z běhání jednou týdně jsem se dostal k různým sportovním aktivitám, každý den v týdnu, což vnímám zpětně velmi pozitivně. Co již jako pozitivní nevnímám je to, že k mé cestě patřilo pouze jedno jídlo denně z důvodu špatné edukace o hubnutí. Po měsíci, co jsem jedl jednou denně, jsem zjistil, jak je tato metoda nevhodná, protože mé tělo potřebovalo přijímat živiny a energii v podobě kvalitních potravin a pokrmů. To jsem nevěděl nebo mi to tak úplně nedošlo, ale jak se říká, každá zkušenost dobrá.
A teď vás učitě zajímá, jak to dopadlo. :) Maturoval jsem v kalhotech a košili velikosti M.
Ale to se mi bohužel nepovedlo udržet. Ale o tom až jindy.
Na závěr přikládám k měsíčnímu výročí fotku týmu s medailemi po konci závodu.
Ahoj
- Běžec Honza
